Přijetí eura je jedním z klíčových kroků, které mohou Česku přinést stabilitu, hospodářskou předvídatelnost a větší vliv na evropské úrovni. Pro malou a silně proexportní ekonomiku, jako je ta česká, je euro přirozeným nástrojem k odstranění kurzového rizika, snížení nákladů firem i občanů a zvýšení důvěryhodnosti celé ekonomiky.

Více než 60 % našeho exportu míří do zemí eurozóny

V současnosti více než 60 % našeho exportu míří do eurozóny. Firmy musí neustále řešit kurzová rizika, která komplikují plánování a navyšují náklady. Přijetí eura by tyto překážky odstranilo: exportéři by měli stabilní prostředí a občané by ušetřili na poplatcích při platbách a výběrech v zahraničí. Vstupem do eurozóny by Česko také získalo větší důvěru na finančních trzích a státní dluhopisy by tak mohly nést nižší úroky čímž by nás investoři vnímali jako předvídatelného a pevně zakotveného partnera.

Česko by ztratilo možnost ovlivňovat kurz koruny ve prospěch exportérů. Toto je však sporná výhoda naší měny. Obavy ze ztráty vlastní měnové politiky jsou oprávněné. Přijetím eura by Česko ztratilo možnost ovlivňovat kurz koruny ve prospěch exportérů. Tato výhoda však stále více bledne vzhledem k velikosti české ekonomiky a jejímu napojení na eurozónu. Kurz koruny je dnes často ovlivňován spekulativními toky a politickými výkyvy. Navíc přínos oslabené měny je sporný... Vyšší inflace znehodnocuje úspory obyvatel a negativně dopadá na dovozce.

Dlouhodobě má eurozóna nižší inflaci než Česko

Jedním z častých mýtů je tzv. přechodová inflace, tzn. obavy, že po přijetí eura prudce vzrostou ceny. Data však ukazují, že v zemích jako Slovensko, Slovinsko, Estonsko nebo Litva byl cenový růst po zavedení eura jen mírný a dočasný v řádu desetin procenta. Dlouhodobě si tyto země udržují nižší inflaci než Česko a mají stabilnější cenové prostředí. Hlavní zdražování v Česku v posledních letech přicházelo bez eura, kvůli vnitřním problémům, ne kvůli měně.

Z krizí jako v Řecku se eurozóna poučila

Eurozóna si v minulosti prošla krizemi, například v Řecku, ale na rozdíl od české debaty se z nich poučila. Vznikl Evropský stabilizační mechanismus (ESM), posílila se koordinace hospodářských politik (např. Evropský semestr) a vznikl i krizový fond NextGenerationEU o výši 750 miliard eur. Evropská centrální banka dnes hraje mnohem aktivnější roli při stabilizaci měnového prostoru.

V roce 2022 čelila Česká republika jedné z nejvyšších inflací v celé EU, kdy dosáhla podle Eurostatu 14,8 %, zatímco průměrná inflace v eurozóně činila přibližně 8,4 % podle Eurostatu. Česká měnová politika v tomto období narážela na své limity, ČNB musela výrazně zvyšovat úrokové sazby a aplikovat velmi restriktivní kroky, aby inflaci zpomalila. Oproti tomu eurozóna měla k dispozici silný krizový aparát: Evropský stabilizační mechanismus (ESM), aktivní Evropskou centrální banku (ECB), koordinaci skrze Evropský semestr i společný fond obnovy NextGenerationEU. Tyto nástroje umožnily rychlejší stabilizaci finančních trhů a menší inflační dopad. Dlouhodobě se eurozóna po krizi vrátila k inflaci kolem 2–3 %, zatímco Česká republika potřebovala k dosažení podobného cíle daleko tvrdší a nákladnější zásahy. V krizových obdobích tak euro přináší větší odolnost a rychlejší návrat k normálu, zatímco koruna je zranitelnější vůči šokům. Euro znamená stabilnější ceny, rychlejší návrat k cílové inflaci a výhodu společného postupu, který se ukázal být efektivnější než osamocený přístup České republiky.

Přijetí eura nebude ze dne na den. I kdybychom se rozhodli hned, čeká nás splnění Maastrichtských kritérií, vstup do kurzového režimu ERM II, a následná příprava na přechod. Reálně mluvíme o horizontu let 2028–2030. Právě proto je nezbytné se na přijetí eura připravit dnes, ne až „až bude pozdě“.

Euro je druhou nejpoužívanější měnou světa

Česká koruna v dnešní podobě vznikla až v roce 1993, tedy před pouhými 30 lety, tudíž nejde o žádný historický poklad. Opravdu historické měny jsou například britská libra nebo americký dolar existující celá staletí. Koruna není globálně významná měna, zatímco euro je druhou nejpoužívanější měnou světa a posiluje evropskou ekonomickou i politickou váhu. Naší identitou by neměla být malá měna, ale schopnost spolupracovat a posilovat naši pozici v Evropě i světě.